Již nějáký čas mám aktivované téma hojnost. Přemýšlím o něm a v mnoha situacích mi přichází ukázky toho, jak to funguje nebo nefunguje. Vždycky mě takové zjištění překvapí – jak je to vlastně logické a dává to smysl, že mě to dřív nenapadlo. Jedním z nejsilnějších prožitků v tomto směru pro mě bylo uvědomění, že často nám Vesmír posílá obrovskou hojnost, jen my ji nevidíme a míjíme ji.
Představila sem si to, jako když mi neustále někdo hází haldy hojnosti vidlemi za zády, za mnou je obrovská hromada, která se pořád zvětšuje, ale já ji nevidím. Nevnímám ji, nevím o ní. Naopak, dalo by se říct, že už lehce hystericky opačným směrem říkám: Ale já potřebuju to a to tak už mi to, Vesmíre, konečně pošli, co pro to mám ještě udělat?
Díky tomuto uvědomění jsem se na život začala dívat trochu jinak. Možná o milimetr jinak. Jako na spektrum nekonečné hojnosti a příležitostí, které mi Vesmír láskyplně nabízí. A každý den se učím hledat, odkud ta hojnost tentokrát přijde. A můžu říct, že přichází, přichází často a hodně. A život je tak o dost zábavnější.
A co Vy, vidíte, kde všude jsou ta místa, kudy k Vám hojnost proudí?
S láskou
Žaneta